Přísahali republice – vojáci v 3. odboji.

úterý 1. březen 2011 04:52

Zpráva níže uvedená nebyla na prvních stránkách v tisku a ani v Janečkovizi jsem zprávu nezaznamenal.  Proto jsem si dovolil použít zprávu již sepsanou . Není to tedy zatím vítězství, ale je to pokrok. Jsou to dějiny skutečné a ne ty, které nám starším byly vtloukány do hlavy, které ale soudružka učitelka Semelová stále ještě hlásá, dokonce dnes z parlamentu, který vydal zákon o komunistickém režimu jako zavrženíhodném, ale pro kterou je vrah Gottwald stále ještě vzor. Proto je každý takovýto počin důležitý, ne všichni u nás měli ohnutý hřbet, ale jen nemnozí vzdorovali režimu se zbraní v ruce. Války se beze zbraní nebojují a komunisti se jich  k zajištění své vlády použít neváhali.

Ve čtvrtek 24.února 2011 - v předvečer 63. výročí komunistického únorového puče - se uskutečnila ve Vojenském historickém archivu v Praze na Žižkově slavnostní vernisáž výstavy PŘÍSAHALI REPUBLICE - VOJÁCI V 3.ODBOJI. Účastníci si připomněli, že ne všichni občané Československa přijali komunistický teror s odevzdaností, ale byli i tací, kteří se mu dokázali postavit s nasazením vlastního života.

Ministr obrany Alexandr Vondra při této příležitosti udělil nejvyšší rezortní vyznamenání členům odbojové skupiny bratří Mašínů.  Zlatou lipovou ratolest, dílo Františka Kupky, převzali příbuzní vyznamenaných. Význam jejich hrdinství pro dnešek vyzdvihl ve svém projevu : „V naší novodobé historii po roce 1948 máme málo hrdinů. Máme tendenci hrdinské činy různě relativizovat, stále vidíme pochyby a klademe si otázky. Ve skutečnosti bychom místo otazníku potřebovali vykřičník. Říci jasně, že někdo měl odvahu s komunistickým režimem bojovat.“

Za Milana Paumera, zemřelého 22.července 2010,  in memoriam udělené vyznamenání převzal jeho bratr Zdeněk Paumer. Za komunisty 2. května 1955 popraveného Václava Švédu in memoriam udělené vyznamenání převzala jeho dcera Ludmila Zouharová-Švédová. Za komunisty 2. května 1955 popraveného Zbyňka Janatu in memoriam udělené vyznamenání převzala Doc.PhDr.Hana Šmahelová, CSc. Ministr Alexandr Vondra ocenil nejvyšším rezortním vyznamenáním Zlatou lipovou ratolestí též ing.Vladimíra Hradce, kterému jeho spolubojovníci říkali „Kikina“ a odbojové skupině bratří Mašínů pomáhal zejména jako technik a zbrojíř. Byl za to odsouzen na 22 let do vězení. Za Vladimíra Hradce, který v těchto dnech pobývá mimo republiku, vyznamenání přijal jeho synovec pan Jiří Hradec.

Ozdobou na slavnosti převažujícího vojenského prostředí byla dcera Josefa Mašína Sandra Masin, která přečetla dopis bratrů Ctirada a Josefa, kteří žijí v USA: „Ani světové zhroucení komunistického systému po roce 1989 neznamenalo konec kontinuity komunistických zákonů v České republice. Ti, kteří proti komunistickému teroru bojovali a byli dopadeni, pokud nebyli popraveni nebo nezemřeli v komunistických žalářích, jsou dodnes nositeli zbytkových trestů. Jejich tehdejší soudci konají dále své řemeslo. Období komunistického útlaku po sobě zanechalo v Čechách morální trosky, kterých jsme svědky i dnes… Děkujeme všem, kteří umožnili tuto výstavu, která by měla českému národu být připomínkou toho, že svoboda a demokracie nejsou zadarmo.“
Bratři tak znovu osvětlili, proč zatím nechtějí přijet do České republiky, ve které stále ještě spatřují velké deficity na cestě k demokracii a právnímu státu.

Své slovo připojila Zdeňka Mašínová a připomněla osobnost rovněž 2. května 1955 komunisty popraveného strýce Ctibora Nováka, který byl vojákem, účastníkem druhého odboje a později pomáhal odbojové skupině bratří Mašínů. Zdeňka Mašínová přijala pozvání ministra Vondry s podmínkou, že na vernisáži nebude přítomna MUDr.Naděžda Kavalírová, předsedkyně KPV, kterou pokládá za „osobu naprosto nedůvěryhodnou“. Takto ji označila již v minulosti, kdy v její přítomnosti odmítla převzít vyznamenání pro svého otce od ministryně Parkanové.

Vernisáže se zúčastnila řada významných historiků i Daniel Herman, ředitel ÚSTR a jeho poradce Pavel Žáček, přítomny byly další významné osobnosti, mezi nimi prof.František Šmahel, Jiří Liška, bývalý místopředseda Senátu, Vladimír Hučín, tajemník Nadačního fondu angažovaných nestraníků NFAN, František Přeslička, předseda KPV Přerov a další.

Autor výstavy pplk. PhDr. Eduard Stehlík ve svém projevu zdůraznil, že činy bratří Mašínů je nutné vidět v historickém kontextu. Vnímáme je jako pokračování boje Čechoslováků za svobodu a demokracii. Mašínové neodcházeli na západ ve snaze „utíkat“ z republiky. Chtěli se vrátit a přinést do země svobodu a demokracii. Stejně jako vojáci odcházející před Hitlerem i oni odcházeli s myšlenkou, že budou v zahraničních armádách bojovat za osvobození republiky od vraždícího totalitního režimu.

O tom svědčí i předměty, které rodiny Mašínů a Milana Paumera věnovaly Vojenskému historickému archivu a návštěvníci Armádního muzea na Žižkově si je v dalších dnech mohou prohlédnout. Těžko říct, který z nich je významnější. Pozornost budí legendární kulka z pistole východoněmeckého příslušníka WOPO, která pronikla do břicha Milana Paumera 30.října 1955 nedaleko od Berlína, kam s pomocí Josefa Mašína nakonec s vypětím všech sil dorazili. Ale stejně důležité je i vyznamenání od presidenta Beneše za chrabrost v boji s nacistickými okupanty, kterého se bratrům Mašínům dostalo již v roce 1946. Unikátní je též osvědčení Ctiradovi Mašínovi za absolvování kurzu svazu brannosti vedeného v prosinci 1948 bývalým partyzánem. S trochou nadsázky dá se říct, že Ctirad Mašín měl pro vedení partyzánské války i úřední oprávnění. Milovníci vojenské historie uvítají vystavení i dalších předmětů z působení v armádě USA, vojenských známek, baretů, hodinek, uniformy apod.

Expozice věnovaná třetímu odboji nabízí návštěvníkům Armádního muzea na Žižkově i další předměty vztahující se k působení našich vojáků v západních armádách po roce 1948, ale dokumentuje též příslušníky Pomocných technických praporů i bývalé vojáky Československé armády, které režim uvrhl po roce 1948 do vězení.

Bylo by dobře, kdyby do armádního muzea našli cestu rodiče i učitelé s dětmi, které si tehdejší dobu už vůbec neumějí ani představit. Doufám, že tato expozice bude zde mít své trvalé místo.

 

26.2.2011

Eduard Seibert

PonsAgente Hermánku20:213.3.2011 20:21:50
J. H.A stejne to je preklep.11:493.3.2011 11:49:28
J. H.Presto to je preklep08:343.3.2011 8:34:08
TondaRe. Preklep je kdyz cvaknu vedle.23:142.3.2011 23:14:02
TondaNa nebe ani peklo neverim23:082.3.2011 23:08:10
TondaRe. Blbcum je treba udelat radost.22:042.3.2011 22:04:52
J. H.Ja myslim, ze blbcum je treba21:032.3.2011 21:03:54
Martin HoraTen je taky dobrej.18:212.3.2011 18:21:13
TondaPresne tak Martine.17:252.3.2011 17:25:55
Martin HoraTo je stará známá taktika.16:072.3.2011 16:07:32
la.mi(Michaela)jen malinko pro J.Hermánka07:172.3.2011 7:17:15
Jirka HermánekAž na to Tondo, že článek je článek a reakce,07:062.3.2011 7:06:57
Tonda"Nic jineho meradim" ???23:091.3.2011 23:09:07
TondaMoc chytrej Hermanku asi nejste21:471.3.2011 21:47:43

Počet příspěvků: 28, poslední 3.3.2011 20:21:50 Zobrazuji posledních 20 příspěvků.

Eduard Seibert

Eduard Seibert

Komentuji dění v našem městečku a státečku

Mám rád tuhle zem, všude, kde jsem žil se mi líbilo. Horší je to s lidmi... Pokud má někdo zájem o diskuzi, mám mail adresu. Odpovím všem sympatizantům...

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy

Pošlete mi vzkaz

Zbývá vám ještě znaků. Je zakázáno posílat reklamu a vzkazy více bloggerům najednou.